Kazuistika konstelace – Ekzém 4 leté dcery

• 

Fáze 1

Zadavatel (otec) : „Čtyř letá dcera má ekzém a od 1 rokuse škrábe každou noc tak 4 hodiny.“

Na začátku konstelace stál otec smutně a díval se k zemi. Dcerka běhala kolem a ve snaze upoutat jeho pozornost. Snažila se ho přimět, aby zvedl hlavu a podíval se na to, co nechce vidět.

Postavili jsme za otce dva body jako „to, co je za tím“.  Ukázali se dvě postavy.

První u nich se odhlila jako Bojovník – polobůh se zlatým štítem, zlatým mečem a zlatou přilbou a zářícím sluncem nad hlavou. Velmi jasná energie. Čistá ale čistě osobní – do sbe zahleděná radost, síla, odvaha. Naprostá absence strachu: „Co je s váma? Pojďte bojovat, užijeme si to, zemřít nebo zvítězit.“ Smál se a vyzýval ostatní k boji. Bojíte se smrti? Vždyť jste nesmrtelní. Když zemřete, zase se zrodíte. Tak vstávejte vy přizdisráči. Ať hlavy lítají …“

Druhá postava se ukázala jako „obyčejný člověk“ klečela před ním s pocitem, že je v okovech. Obyčejný člověk. Ten, který poznal bolest, ztrátu, příkoří, ale který měl evidentně jinou hloubku a vážnost než postava slunečního bojovníka, který ho odmítal vnímat, snížit se na jeho úroveň – „obyčejného“ člověka. Byl v tom absolutní neochota snížit se na tuto úroveň. Nepochopení proč by měl něco takového udělat.

Druhá fáze.

Bojovník postupně „měknul“ posunul se před postavu a začal přemýšlet, jestli by se měl k obyčejnému člověku snížit. Začali probouzet lidské pocity – soucit, láska, svědomí,…

Dcera se posunula mezi otce a obyčejného člověka. Lehla si na zem a posunula se do pozice – milenky bojovníka. Krásnou dívku, do které se bojovník zamiloval. Láska zde posloužila jako energie, která ho stáhla k zemi. Zamilovali se do sebe nesmírnou lidskou láskou. Dva mladí krásní  a šťastní lidé. Dívka otěhotněla, ale u porodu zemřela i s dítětem. Bojovník byl zoufalý, zlomilo mu to srdce. Zůstal „zamrznutý“ v časoprostoru u své mrtvé lásky a jejich dítěte. Jejich vášnivá láska, která těsně před jejím naplněním tragicky skončila, tak zůstala nenaplněná.

Ekzém a noční vášnivé škrabání se dcery, byly vlastně projevem této nenaplněné vášně. Dcera (karmická milenka) se postarala, aby mohl integrovat tento svůj starý příběh duše a vyrůst na něm.

Třetí fáze – integrace

Klient přijímá svůj příběh duše. Bojovník přichází k „obyčejnému člověku“ a dostává se na jeho úroveň. Poznává jeho hloubku. Jeho hluboké a moudré lidství, které vidí, ale nehodnotí a nesoudí aneb „Nikdy se nepovyšujte na bezdomovce a lidi na samém dně lidské společnosti. Nevíte totiž, jestli už máte tuto fázi za sebou nebo jestli Vás teprve čeká.“

Klient vstoupil do konstelace již ve druhé fázi a spoluprožíval příběh bojovníka. Nechali jsme rozpustit příběh duše (karmické zapletení) a vyčistit negativní energie (přesvědčení, postoje, sebezařeknutí,…) s tímto příběhem související. „Stalo se to, patří to ke mně, ale už je to pryč. A já jdu dál.“ Uzavíráme bránu.

Dcera se uklidňuje. Stává se dítětem. Symptom odpadá na zem a slábne. Manželka si stoupá vedle svého muže. Dcerka před ně. Je spokojená. Otec je v síle a je připravený saturovat svoji rodinu.

Závěr

Pokud symptom pustil celé své tajemství a odhalilo se to, co měl otec pochopit, začne symptom dcery slábnout a postupně (v řádu týdnů – měsíců) úplně zmizí. Je ale možné, že příčin je více a v integraci bude potřeba ještě pokračovat. Obvykle je symptom dítěte obou rodičů a je dost možné, že přišel něco naučit také matku.