Imaginace – sebepřijetí muže
Když jsem Čeněčka poprvé uviděl, seděl sám, uprostřed prázdné místnosti ve starém, opuštěném, vybydleném domě. Hlavu měl sklopenou, díval se do země. Byly mu tak 4 roky. Malý, smutný chlapeček. Kolem něj se povalovala torza starého nábytku a bývalého zařízení bytu. V okně vysela polorozpadlá okenice. „Zeptej se, jestli mu můžeš nějak pomoci.“ Poradila mi moje průvodkyně. „Mohu...